Kdyby jste mi před 10 lety řekli slovo Vánoce, vybavil by se mi vánoční stromeček a pod ním dárky. No, spíš hlavně ty dárky. Vždycky jsem už v létě vymýšlela, co bych si k Vánocům přála. Dlouhou dobu to bylo morče, ale nikdy jsem ho nedostala. Jediné zvíře, které mi kdy rodiče dovolili byly rybičky, ale i tak jsem si o mé vysněné morče pořád psala. Samozřejmě na mém seznamu nesměla chybět ani Baby Born nebo další holčičí hračky.
Už od mala jsem milovala zdobení stromečku. U nás se nedodržovala "tradice", že stromeček nosí Ježíšek a možná jsem za to i ráda. Vždycky jsem pomáhala mamce se zdobením. Jakožto velice šikovné holčině, se mi nejednou povedlo nějakou baňku rozbít a většinou jsem z toho byla velice dlouho smutná, i když mi mamka říkala, že to nevadí.
Štědrovečerní večeři jsem pokaždé rychle snědla a popoháněla rodiče, abychom se mohli jít ke stromečku podívat, jestli tam už jsou dárky. Hned jsem se vrhla ke stromečku, hledala moje dárky a s radostí trhala balící papír.
Ve škole jsme se pak vždycky předháněli, kdo dostal lepší dárek.
No ale posledních pár let je to všechno jinak.
Mnohem víc si užívám těch věcí okolo, jako jsou dekorace, pečení cukroví, sledování vánočních filmů, poslouchání vánočních písniček, chvíle s rodinou apod.
Štědrovečerní večeři už nehltám tak rychle, ale v klidu počkám až rodiče dojedí. U stromečku je nechám pohodlně usadit a rozdám jim dárky. Teprve až je rozbalí a potěší se z nich, rozbaluju ty svoje. Ráda sleduju reakce ostatních, na dárky, které dostali. Mrzí mě, že už mamce nemůžu ukázat tu radost malého dítěte, když dostane dárek, který si přálo.
Před pár lety už jsem asi konečně pochopila, že Vánoce nejsou o tom, jak drahý dárek dostanete a jestli bude lepší než dárky ostatních. Podle mě by si to ale mělo uvědomit mnohem víc lidí a hlavně teenagerů.
Měli jste to podobně?
Tímto článkem bych vám taky chtěla popřát krásné Vánoce. Užijte si je s rodinou a hlavně nehleďte tolik na ty dárky :)
